Pro někoho otrava, avšak jistota peněz, pro jiného zábava spojená se seznámením s novými lidmi. Záleží na tom, kam se člověku podaří dostat. Tento článek věnuji plusům, mínusům, dojmům a zážitkům z mé brigády.
Na brigádu jsem nastupovala 31. června do jedné nejmenované fabriky (doufám, že jsem ji tu někde nejmenovala v minulých článcích :D). Je to taková ta typická fabrika, skládající se z několika hal. V každé hale je ještě několik dalších samostatných pracovišť, většinou nazvaných linky.
V práci funguje dvousměnný provoz - ranní (6-14) a odpolední (14-22). A i když věřím, že to nikoho zajímat nebude, rozhodla jsem se i vytvořit nákres toho, co vlastně dělám a popsat to :).
1. Nasadím pružinu na takovou plastovou tyčku, která má na jedom konci závit.
2. Nacvaknu na tyčku takový "konec" :D
3. Pružinu namotám na závit.
4. Tyčku s namotanou pružinou nasadím do takového stroje, který dolů nabouchne "trn" s "koncem" (ano, všemu říkám konec - jinak je to ten šedý čtvereček :D.
5. Namotám pružinu nahoře na ten černý "konec".
6. Vložím tyčku do trubky.
7. Nasadím do/na trubku čolek (nebo-li pro mě zase konec :D).
Jinak, na lince jsou 3 stroje, a na každém se dělají určité úkony (na prvním 1-3, na druhém 4 a 5 a na posledním 6 a 7). Každý stroj obsluhuje jeden člověk a během směny se střídáme.
Na našem pracovišti jsou 2 linky. Jedna musí jet pořád a druhá je taková navíc. Když jsem nastupovala, tak na té první pracovala moje mamka, což bylo takové plus, že mi pomáhala. Teda, ne že by mi Terka (koordinátorka) všechno poctivě nevysvětlila.
Jinak, každý by měl vyrobit minimálně 240 kusů za hodinu, aby se splňovaly normy. Já jsem na konci prvního týdne dělala 200 kusů, takže to nebylo asi zas tak špatný :D. Zaučila jsem se průběžně (za těch 5 dní) na všech 3 strojích a na všech mě práce bavila (i když z jednoho mám pořád strach, protože mi rozbíjel ty šedé konce :D).
Spolu se mnou byly, jsou a ještě budou 2 mladé holky. Nikča a Ivča. Ivča stejně jako já jen brigádně, Nikča je tam myslím od března. Nemohla jsem si přát nikoho lepšího. Povídáme si, smějeme se jako idioti :D. Normálka. S Nikčou máme pár společných známých, takže jsme si měly pořád o čem povídat. Navíc poslouchá Kabáty, Rybičky, Ine kafé a další skupiny jako já. Díky nim byl pracovní den mnohem lepší. A doufám, že se ještě uvidíme i po skončení práce.
| Takhle nějak si připadáme, když si v práci zpíváme u Kabátů :D |
I přesto, že každý nadával na naše mistrové a jiné vedoucí, mě nevadily :D. Nikdy mi nevynadaly, ani po mně neřvaly. Je pravda, že když jsme v pátek byly s Nikčou v práci na odpolední samy a chtěly si pustit Kabáty, tak nás mistrová už docela štvala tím, že tam pořád byla :D. Ale jinak mi nevadila.
No a poslední bod, asi jeden z nejdůležitějších - peníze. Já jsem ještě na brigádě nebyla (minulý rok jsem chtěla jít, ale starala jsem se o štěňata), takže jsem byla a ještě budu příjemně překvapená :). Výplata nesmí překročit určitou částku, aby se nemusela zdaňovat a odvádět nějaké další poplatky, nebo tak něco :D. Nerozumím tomu. Nicméně mohu říct, že moje hodinová mzda o nějaké ty koruny překračovala minimální mzdu (samozřejmě, neměla jsem 12 000, žejo :D).
Sečteno, podtrženo - pro mě byla (a ještě pořád je a 2 týdny bude) brigáda přínosem vlastně ve všech směrech. Jediná nevýhoda, kterou jsem našla je nečekaně volný čas. Když mám odpolední, tak nestihnu vůbec nic. A když mám ranní tak jsem mrtvá z toho vstávání 4:30, takže potom jdu spát v 8 :D.
Your Al.

Já mám těch brigád více, nejvíce mě baví obsluha bufetu na rallye. Ta hlavní letní, na žních, mi nepřijde příliš záživná, ale nestěžuju si. :)
OdpovědětVymazatMohla jsem na brigádu až od srpna a předtím jsem se ani nemohla nikam přihlásit předem, takže tenhle rok ne. Příští rok na brugádu půjdu určitě :)
OdpovědětVymazatKaždej jsme si nějakou takovou brigádou prošel. Já už sháním práci na stálo, tak už si nevystačím s tím co jsem dělala jako brigády... Ale na brigádách byla vždycky sranda :-)
OdpovědětVymazatNo jo, tak to jsou klasické brigády. Ty nejsou většinou moc zábavné. Ono i takový "dreamjob" v kavárně, co jsem si myslela, že jsem získala, není tak hezký, jak to vypadá v hlavě. :) Takže ve finále jsem si hodně rychle hledala další práce v Hradci Králové. :) A ve finále bych byla možná tenkrát raději, kdybych nacvakávala "něco na něco" :)
OdpovědětVymazat