ZÁKLAD LITERATURY

weheartit.com

Maturity se blíží a já se rozhodla, že zase doplním rubriku Rozbor děl o několik vypracovaných knih. Ještě před tím jsem se ale rozhodla sepsat přehled toho, co nás naše češtinářka učila jako základ, bez kterého se u té ústní neobejdeme.
Když jsem viděla rozčílení minulých maturantů poté, co měli ve státní maturitě popsat epizeuxis (pokud si správně pamatuju), musela jsem se smát. Pokud by si někdo z nás před naší češtinářkou na něco takového stěžoval, tak si myslím, že by u ústní neměl šanci. Jelikož tyhle věci jsme se museli drtit zpaměti už v prváku...

Doufám, že někomu tento článek pomůže :). Pokud máte z maturity strach, zde máte několik mých tipů, jak ji zvládnout ;).


Literatura (z latin. litera = písmeno/písemnictví) je součást umění. Má funkci vzdělávací, estetickou, výchovnou, společenskou, zábavnou a formativní. Jsou to veškeré písemné projevy.

• Umělecká literatura (krásná) – próza, poezie  
• Věcná – náboženské texty, tisk, vyhlášky

Můžeme mít četbu: zábavnou, fantasy, hororovou, science-fiction, detektivky, humoristickou nebo dobrodružnou.

Zkoumáním umělecké literatury se zabývá literární věda (lit. teorie, historie, kritika).

Kompoziční vrstva

Epika: chronologická (kronikářská), retrospektivní (zpětná), rámcová, paralelní (prolínavá) a řetězová

Lyrika: kontrast, paralelismus, opakování, gradace a pointování

Tematická vrstva

Látka = skutečnost, kterou si autor vybral ke zpracování (postava, událost)

Motiv = zvíře, postava, neživá věc, gesto, situace,…

Děj = fabule (souhrn jednotlivých událostí) a syžet (výběr postav, prostředí, uspořádání)

Postavy = osoby, zvířata, nebo i autor (=autobiografie)

Idea = myšlenky autora vyjádřeny buď přímo, nebo nepřímo

Téma = odráží se v něm postavy, prostředí, idea

Jazyková vrstva

Rozlišujeme slova spisovná, nespisovná (slang, vulgarismy, nářečí), neologismy a historismy.

Eufonie = libozvučné zabarvování hlásek (š, ř, r, s,…)

Kakofonie = nelibozvučné zabarvování hlásek

Onomatopoie = zvukomalba, hlásky připomínají určitý zvuk (použity citoslovce)

Akrostich = text, kde písmena nebo slabiky na začátku, někdy n konci veršů dávají slovo, nebo větu

Figury = zvláštní kombinace hlásek a slov

1) zvukové – aliterace, anafora, epizeuxis

2) syntaktické – asyndeton, polysyndeton

3) slovosledné – inverze

4) řečnické a hodnotící – apostrofa, řečnická otázka

5) eliptické – elipsa

Tropy = nepřímá obrazná pojmenování, založeny na přenášení významu

Metafora = vzniká přenesením významu na základě podobnosti, klade vedle sebe 2 jevy spojené určitým rysem

Personifikace = zosobnění, přenesení lidských vlastností a schopností na zvířata, rostliny a věci

Přirovnání = srovnávání 2 jevů (jako)

Metonymie = vzniká přenášením významu na základě časové, místní a jiné podobnosti., prolínání 2 a více částí (např. čtu Čapka)

Synekdocha = vztah mezi celkem a částí (např. sál rázem ztichl místo všichni v sále)

Básnický přívlastek (epiteton) = uvádí překvapivou, neobvyklou vlastnost

Oxymóron = spojení slov, jejíž významy si odporují (např. mrznu pod zářícím sluncem,…)

Alegorie (jinotaj) = vyjádření myšlenky pomocí příběhu (bajky)

Symbol = zastupuje abstrakci

Ironie = má významový protiklad (to, co bylo řečeno má opačný význam), součástí satir

Přehled lit. druhů a žánrů

1. epické (z řec. epikos = výpravný, dějový). Vychází z děje. Díla psaná prózou (z lat. prósa óratió = řeč postupující písmo). Členěny do řádků (odstavců, kapitol). Řídí se gramatickými pravdily.

• malá (anekdota, bajka, aforismus)
• střední (báje, mýtus, pověst, legenda, pohádka, povídka, novela, romaneto)
• velká (epos, román)

2. lyrické (z řec. lyrika melé = lyrou doprovázené verše). Bezdějová, čas nehraje roli a všímá si přírody, abstraktních jevů, intimity. Důraz na pocity. Díla psaná ve verších (sloky). Mají rytmus.

• píseň, lyrická báseň, elegie (žalozpěv), epitaf, óda, hymnus, satira, epigram, pásmo

3. lyricko-epické

• balada, moderní epos, romance, básnická povídka, poema

4. dramatické (ze staroř. dráma = skutek, jednání). Založeno na ději, prostřednictvím přímé řeči. Základem je konflikt. Předpokládá se uvedení na scéně. Dříve ve verších, dnes prózou.

• tragédie, komedie, činohra, veselohra

5. hudebně dramatické

• opera, opereta, muzikál, melodrama

6. žánry lit. faktu (věcná literatura)

• reportáž, cestopis, interview, fejeton, korespondence, deník, esej, memoáry